Mimidoo is a stylish iPhone app for parents who are passionate about their babies and who don’t want to miss any important moment in their lives. The app combines a great design with an ease of use – the way it is designed, it is dedicated to create the youngest bloggers on the planet, mostly below the age of 3! :-)

The work-flow with the app is very simple:

1. Capture a photo of your baby
2. Jot down a cute note
3. Share the moment on Facebook and Twitter, if you like …
4. Access your baby’s wall online and any time on http://www.mimidoo.com/

Maybe one of the best features of the app is the online baby wall that is available for you after you register with the Mimidoo app. It allows your friends or extended family to stay in touch with your little blogger, for example by subscribing for the e-mail notifications.

Do you like the app so far? Good – it is available on the Apple AppStore for $.99. You can also follow Mimidoo on Twitter.

Inmite goes global, and you probably want to ask yourself, “What does this mean”? Recently, we wrote about our iPhone application – Corkbin. That was just the beginning of our applications aimed for the global market. Few days ago, we have released Mimidoo for iPhone - the next global app from Inmite. Actually, we were global long before Mimidoo – working with clients from across three continents. In this blog post I would like to share some interesting moments throughout Mimidoo’s development, because it was global.

I’ve been working for Inmite from Taipei, Taiwan for almost two years. Palo moved to Shenzhen, China and joined Inmite more than 6 months ago. We’re both from the Czech Republic where Inmite HQ’s is located, but moving to a different (frankly saying very different :) country was a great challenge. A challenge to learn a new language, culture and a way of life.

Every day we connect Taiwan and China – two countries sharing a history on different coasts of the Taiwan Strait – and the Czech Republic over skype conferences. I lived in China before, but Palo hadn’t been to Taiwan so I decided to invite him to Taiwan for two weeks.

This was a great opportunity to work together on something big – and that’s exactly what we did. We got a chance to build our own product from the bottom up in those two weeks – starting with just a couple of ideas, going through pitching sessions, eventually picking the best idea, and then designing and coding and more coding…

We had two weeks to work together on this exciting project and we had to come up with a final version of the product in those two weeks. We closed all skype’s, chat’s and gmail’s, bought kilos of fresh mango and bananas, and jumped straight into coding. We called these two weeks Taipei Summer of Code and it turned out to be a hot, productive, and unforgettable summer.

But summer is not just about staying home and coding with the A/C on. We only had one free weekend. Where to go? There is a nice ocean park called Yueliu, with sandstone cliffs modeled by erosion into fantastic shapes. Yueliu is about an hour by bus from Taipei with a nice beach just a few kilometers to the south, an excellent spot for a hot Saturday. Nature around Taipei is fascinating, but being in Taipei and not meandering through the crowded streets of different night markets is like being in Las Vegas and not playing the slot machines. We went to the oldest part of Taipei called Dihaujie to watch a drummer’s performance and a celebration of a local temple, then we moved to the famous shopping zone called Ximending, where Taipei girls go shopping while the boys sit back and watch them :)

The Taipei experience would be incomplete without visiting Longshan Temple and the Huaxi night market, with snake alley and street stalls full of exotic and tasty food. Having a massage in one of the nearby massage shops is one option to relax and chill out a little bit, though we only went once.

Our favourite way to chill out though was to buy a few beers and drink them after a hard day of work while sitting on our rooftop, with a fresh breeze blowing. We would sit there enjoying the view of Taipei 101 (the world’s second tallest building) blinking in the distance and thinking about Inmite’s future, or just designing and solving problems within Mimidoo and getting ready for another hard day of work the following day.

We put a lot of hard work andsweat into those two, hot weeks, and focused on Inmite being global. We enjoyed our very focused collaboration and completed about 90% of the final release of Mimidoo. Now when I hear the name Mimidoo I always remember those moments spent in Taipei.

That’s not all! As Taiwan is becoming a more and more popular destination for Inmite, Jarda came to visit me in Taipei in the middle of July. We spent a whole week meeting Taiwanese companies like HTC, but I will save this for another blog post. Stay tuned!

Do you like it and are you an iPhone developer? Send us your CV, we are hiring!

Note: To make the steps educative, we will start with fresh Apache Tomcat installation installed in folder in our home. For production deployment, this is not recommended – you should install and set up Tomcat properly.

Note: Running Bugzilla requires enabled CGI support. CGI scripts are used to execute programs external to the Tomcat JVM. If you are using the Java SecurityManager this will bypass your security policy configuration in catalina.policy.

Get the software

First, it is necessary to install Java, Perl with modules and MySQL Server using the apt-get command:

# In Ubuntu 10.04, you need to add sources with Sun's Java first
$ sudo add-apt-repository "deb http://archive.canonical.com/ lucid partner"
$ sudo apt-get update
$ sudo apt-get --yes install sun-java6-jdk perl-modules mysql-server

Second, download archives with Bugzilla and Apache Tomcat 6 and then unpack them in appropriate folders. The contents of the archive with the Bugzilla should be extracted directly in the root of the bugzilla webapp folder. Also, create the WEB-INF folder inside the Bugzilla folder.

# create the demo folder in home
$ cd ~
$ mkdir demo
$ cd demo

# extract the apache tomcat files
$ wget http://www.apache.org/dist/tomcat/tomcat-6/v6.0.29/bin/apache-tomcat-6.0.29.tar.gz
$ gzip -dc apache-tomcat-6.0.29.tar.gz | tar xf -
$ mv apache-tomcat-6.0.29 apache-tomcat
$ rm apache-tomcat-6.0.29.tar.gz

# extract the bugzilla to webapps folder
$ cd apache-tomcat/webapps/  
$ wget http://ftp.mozilla.org/pub/mozilla.org/webtools/bugzilla-3.6.2.tar.gz
$ gzip -dc bugzilla-3.6.2.tar.gz | tar xf -
$ mv bugzilla-3.6.2 bugzilla
$ rm bugzilla-3.6.2.tar.gz
$ cd bugzilla

#create the WEB-INF and META-INF folder
$ mkdir WEB-INF
$ mkdir META-INF

Enabling CGI on Tomcat

By default, Tomcat does not allow execution of the CGI scripts – it is necessary change this. Only the CGI scripts for a single application – just for the Bugzilla – should be enabled.

To enable CGI support, you need to creatre and fix the file ~/demo/apache-tomcat/bugzilla/WEB-INF/web.xml so that it contains the CGI servlet section and CGI servlet-mappings section. It is also a good idea to create a mapping for the folder root to the index.cgi file on the welcome-file-list. After it is modified, the web.xml file should look like this:

<?xml version="1.0" encoding="ISO-8859-1"?>
  <web-app xmlns="http://java.sun.com/xml/ns/javaee"
    xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance"
    xsi:schemaLocation="http://java.sun.com/xml/ns/javaee http://java.sun.com/xml/ns/javaee/web-app_2_5.xsd"
    version="2.5">

  <servlet>
    <servlet-name>cgi</servlet-name>
    <servlet-class>org.apache.catalina.servlets.CGIServlet</servlet-class>
    <init-param>
      <param-name>debug</param-name>
      <param-value>0</param-value>
    </init-param>
    <init-param>
      <param-name>executable</param-name>
      <param-value>perl -T</param-value>
    </init-param>
    <init-param>
      <param-name>cgiPathPrefix</param-name>
      <param-value></param-value>
    </init-param>
    <load-on-startup>5</load-on-startup>
  </servlet>

  <servlet-mapping>
    <servlet-name>cgi</servlet-name>
    <url-pattern>*.cgi</url-pattern>
  </servlet-mapping>

  <welcome-file-list>
    <welcome-file>index.cgi</welcome-file>
  </welcome-file-list>

</web-app>

Finally, copy the ~/demo/apache-tomcat/conf/context.xml file to the META-INF folder and modify it so that it contains <Context reloadable=“true“ privileged=“true“> instead of just <Context>.

If all steps were performed correctly, the CGI scripts will enabled for the Bugzilla application after the server is started.

Installation of Perl modules

While not all Perl modules are needed for Bugzilla to run, it is easiest to install them all. To install all perl modules, following command must be run:

$ cd ~/demo/apache-tomcat/webapps/bugzilla
$ perl install-module.pl --all

Bugzilla Installation

As an initial step of the Bugzilla installation, run the checksetup.pl command for the first time:

$ cd ~/demo/apache-tomcat/webapps/bugzilla
$ ./checksetup.pl

This run of the checksetup.pl script was not very exhaustive. Since we installed all Perl modules, there should not be any problems with modules. In fact, the only important outcome of running is that a file localconfig is created in the Bugzilla folder. It is now necessary to modify this localconfig file by editing of the following properties:

• $webservergroup – set this to the group of your Linux user

• $db_driver – set this to “mysql” (it should be the default value)

• $db_name – set this to the database name you would like to use, you can leave the default name

• $db_user – set this to the username you will use for accessing MySQL database (or leave the default)

• $db_pass – set a password that will be used for the DB connection

Before the installation process can proceed, you need to configure the MySQL server from the MySQL console. As a basic setup, a new MySQL user must be added specifically for the use with Bugzilla, since it is not a good practice to use the root account for this purpose. Following commands must be performed in the MySQL console to create a new user with appropriate privileges:

$ mysql –user=root –password=PASSWORD_FOR_MYSQL_ROOT

mysql> GRANT SELECT, INSERT,
  UPDATE, DELETE, INDEX, ALTER, CREATE, LOCK TABLES,
  CREATE TEMPORARY TABLES, DROP, REFERENCES ON bugs.*
  TO bugs@localhost IDENTIFIED BY '$db_pass';
mysql> FLUSH PRIVILEGES;

Use the exit command to exit the MySQL console.

Now, run the checksetup.pl script again – the installation will proceed completely. New MySQL tables will be created during the process, based on the information you provided in the localconfig file. You will be prompted for an e-mail address, a real name and a password of a Bugzilla administrator too.

Before Bugzilla page can be visited, it is necessary to run the Apache Tomcat 6 server. This can be accomplished by running the startup.sh script in the ~/demo/apache-tomcat/bin folder:

$ sh ~/demo/apache-tomcat/bin/startup.sh

To test that everything works and CGI scripts are served properly by the server, you can execute the testserver.pl script before opening URL the browser:

$ cd ~/demo/apache-tomcat/webapps/bugzilla
$ ./testserver.pl http://localhost:8080/bugzilla

At this moment, it should be possible to open the Bugzilla index page in the web browser by typing http://localhost:8080/bugzilla in the web browser address bar.

OK, we are done:)!

Share this post on Twitter!

Nápad hru uspořádat se zrodil už před mnoha týdny, po povídání s Lukášem Puldou ze Seznamu, na konferenci MIF. Hodně QR kódů bylo vidět také na letošním Google I/O, tam jsme se však hry nezúčastnili, takže bohužel srovnávat nedokážeme.

Když jsme vše několikrát promysleli, navrhli jsme uspořádání hry kolegům z Google ČR. Idea se libíla a nic tedy nebránilo tomu, abychom se pustili do realizace. A nebylo toho málo, co jsme museli připravit… microsite, pravidla, blogposty, kódy, a hlavně komplet vizuální podobu soutěže (za kterou moc děkujeme Martinu Cohenovi) a backend, který běh celé hry zajišťoval.

Volba technologie pro přípravu backendu byla poměrně přímočará – deployment do cloudu nebylo potřeba dlouho zvažovat a co jiného v této oblasti zvolit, než AppEngine, když už nějaký ten pátek umí Javu a jeho příprava je určitě nejsnadnější. Za vším stálo dohromady 5 poměrně jednoduchých Java Servletů a sada JSP šablon, data se usídlila samozřejmě v BigTable (skze JDO).

Když jsme pustili proti backendu první sadu zátěžových testů, ukázalo se ale, že ještě máme co zrychlovat. Po nagenerování většího množství záznamů (simulovali jsme hru 1000 hráčů) začaly být naše „databázové“ dotazy neúnosně pomalé. Nezřídka vypadla z requestu i výjimka způsobená překročením 30-ti sekundového limitu na odpověď. Nezbývalo než vyhrnout rukávy a pustit se do optimalizace. Už vyhození zbytečných operací a správné indexovaní dat všemu výrazně pomohlo. Když jsme ještě přidali cacheování seznamů, rázem byla aplikace v průměru asi 100x rychlejší než předchozí den. Po dalších zátěžových testech jsme pro jistotu nastavili pro naši aplikaci i billing (provoz na AppEngine je zdarma jen do určitých limitů, nad nimi je potřeba provoz platit, ale opravdu spíše symbolickými částkami). Ráno v den konference pak už zbývalo jen rozvěsit první sadu kjůárů (ty příbývaly v průběhu celého dne) a můžeme vše odstartovat!

Úplně prvním soutěžícím byl Jozef Janitor, další ale rychle následovali – v 9:00 (po půlhodince hry) už bylo přijato 484 nalezených a dekódovaných kjůárů, úvodní špička ale nekončila – za další půlhodinku už tohle číslo vzrostlo na 1243. Nejlíp to ale půjde vidět z následujícího grafu, který ukazuje množství kódů přijatých v jednotlivých 10-ti minutových intervalech:

Jak je vidět, největší špičky byly hned po ránu (kdy během 10 minut dorazilo i víc než 250 kódů) a pak hned po keynote. Nejzajímavější přednášky pak zřejmě byly mezi 14. a 15. hodinou, kdy přicházelo kódů nejméně. Co se samotných requestů na server týká, v nejostřejší špičce jsme stoupli až k 5 za sekundu.

Na druhém grafu mrkneme na to, kolik našli jednotliví lovci (kterých bylo dohromady přesně 90) kódů:

Největší borci měli ve finále na kontě skoro 160 nalezených kódů, to je vynikající výsledek, vzhledem k tomu, že celkem jsme jich rozmístili přibližně 185. Přesný počet rozmístěných kódů bohužel nevíme. Protože nás nejaktivnější hledači brzy začali krok za krokem sledovat, muselo nám s rozmístěním kódů pomoci i pár přátel, kteří se soutěže neúčastnili (moc tímto děkuji Honzovi Holčapkovi, bez kterého bychom schování finálních kjůárů nezvládli). Přesná čísla se tak bohužel rozmělnila.

Nejčastěji nalezený kód (v hlavní foyer) objevilo 58 lovců. Bonusový kjůár, který měla na zádech Katka Holcmanová (viz obrázek nahoře) při keynote získalo 23 lovců, některé kódy nebyly nalezeny vůbec a 3 z nich byly nalezeny pouze jedním z lovců.

Těsně před vyhlášením výsledků jsme důkladně analyzovali logy, abychom ověřili, že nedošlo k žádným podvodům. A to se naštěstí opravdu nestalo. První dva pánové sice při hledání spolupracovali, ale to letos pravidla nezakázala (ostatně, naučit se týmové práci je přeci přínosem, nikoli porušením pravidel :), navíc hned třetí v pořadí dokázal, že se i dvoučlennému týmu dá směle konkurovat (většinu doby sbíral kódy docela sám).

Co ale budeme muset případně příště vylepšit, je provázání s přednáškami samotnými. Lovci na předních pozicích totiž bohužel obětovali i ty nejzajímavější sessions jenom proto, aby získali bodů co nejvíce. Příště tak asi přidáme povinnost odpovídat na otázky z přednášek či jiný znalostní atribut, abychom k talkům lidi spíše nalákali než naopak. Celkově jsme ale z výsledku našeho snažení nadšení. Bylo vidět, že účastníky konference hra opravdu zaujala, za což jsme moc rádi.

A jak vypadá finální výsledková listina? Telefon s Androidem vyhráli tři lovci s nejvyšším počtem bodů, konkrétně Martin Koutný, David Jirovec a Martin Pelant. Gratulujeme!

A jak se hra líbila Vám? Máte nějaké náměty na zlepšení? Podělte se s námi, ať může být hra příště ještě lepší, objektivnější či zajímavější.

Nakupujete s Marianne? Že ne? Tak vás určitě zajímá IT, jinak nevím, co byste na tomto blogu hledali. Každý si ze školy pamatuje něco o tom, že obchodní cestující se NP-úplně zpotí, než najde optimální cestu, jak projít obchody, které si naplánoval. Co by si s takovým nelehkým úkolem počala mladá dáma, bez fortelu protřelého obchoďáka? Dámy to mají vlastně ještě složitější. Ony nevědí, které obchody chtějí navštívit, ony jenom vědí, které značky v různých obchodech se jim šiknou. Tohle je už dost i na našeho obchoďáka, který tvrdí, že exponenciální čas jsou ještě exponenciálnější peníze, a všichni skončí u Inmite, který je zachrání.

Jak tedy na to? Obchodní cestující se bude muset smířit s tím, že se nacestuje trochu více (má ale jistotu, že to bude méně než dvakrát tolik, co je nejkratší cesta), ale zase nebude muset tvrdnout tisíciletí u počítače, než mu cestu naplánuje. Mladá dáma se bude muset spokojit s tím, že ji pošleme především do nákupních center blízko jejího domova, kde může nakoupit nejvíce vybraných značek najednou, a že se nejdříve požene do obchodů, které mají zavíračku proklatě brzy. Pak ještě přidáme několik dalších sofistikovaných heuristik, kterými již mladou dámu nebudeme zatěžovat, protože se už klepe nákupní horečkou, z miliónů možností se prořežeme na pár tisíc, na kterých necháme zazářit obchodního cestujícího, a může se vyrazit. A to vše, milé dámy, v JavaScriptu!

V jednoduchosti je síla! Pomocí SMS Jízdenky si můžete jedním klikem koupit jízdenku pražské integrované dopravy. Navíc vás aplikace upozorní, že jízdenka se se svojí platností blíží ke konci a nabídne vám koupi nové. Nemusíte si tak již pamatovat číslo a formát smsky, kterou se nová jízdenka objednává, a nemusíte před revizorem listovat hromadou soukromých smsek.

SMS Jízdenku si již můžete stahovat z Android Marketu.

SMS Jízdenka mezi aplikacemi v Android Marketu

Přehledně zobrazené jízdenky snadno po ruce